Těžko říci, která trasa v Jeseníkách je ta nejhezčí. Občas mám pocit, že je to vždy ta, kterou zrovna jdu. Stejně tak tomu bylo v tomto případě, kdy jsem se na túru vydala se svou dcerou.

Přijely jsme autobusem na Ovčárnu a odtud až do Malé Morávky na autobus pěšky po žlutém značení. Jedny z nejkrásnějších výhledů za mne nejsou z věže vysílače na Pradědu, ale právě tady. Kdy stojíte téměř nad kotlem a vidíte na okolí. Za dobré viditelnosti, jako tomu bylo i v tento den, lze vidět opravdu daleko. Z fotek níže určitě rozpoznáte Slezskou Hartu a přilehlý známý kopec Velký Roudný. 

Nám se nahoře tak moc líbilo, že jsme s dcerou za hodinu a čtvrt ušli jen něco málo přes kilometr :-D Zastihl nás menší déšť, ale absolutně nám to nevadilo, jelikož ten pocit mít mraky jen pár metrů nad hlavou, jak se nad vámi sklání a v dálce od slunce osvětlené nížiny... Zkrátka, ten pohled stál úplně za všechno. Nutno podotknout, že jsme dost času strávily také sbíráním malin a borůvek, které byly tak slaďoučké a chuťově výrazné, že ten rozdíl od kupovaných poznala i dcera jakožto dítě.

V Jeseníkách už v tuto dobu jde nejen ve vzduchu cítit přicházející podzim. Během pár dní tu nahoře vše nenápadně zhnědlo, zatímco níž ještě probíhá nefalšované léto.

Až se při sestupu dostanete nad Karlov, moc doporučuji vyhlížet v lese překrásné kusy skal, kterých je tu opravdu dostatek. Já z nich měla opravdu respekt. Naprosto úchvatné a majestátní tvary, ke kterým jsem se pomalu bála přiblížit. Mám vždy na paměti, že les není můj...

Krásný sestup přeji!

♡














Tento borec je k vidění někde v místech nad Karlovem. Pořádně se rozhlížejte. Při sestupu je po pravé straně a vsadím se, že vás donutí zastavit se...