Mám ráda všechna roční období. A pokaždé se nejvíc těším na to, které právě přichází.

Na konci zimy vyhlížím první jarní paprsky, na jaře se nemůžu dočkat léta a právě teď se s radostí nořím do podzimu. Je to období, které mě každý rok zpomalí a připomene mi, že i obyčejné dny mohou být krásné.

Podzim pro mě není jen barevné listí. Je to vůně skořice, horký čaj v oblíbeném hrnku, teplá deka a knížka, kterou si konečně můžu v klidu otevřít. Jsou to první svíčky, voňavé vosky a večery, kdy se domov stává tím nejútulnějším místem na světě.

Miluji ranní mlhy, které zahalí krajinu do ticha. Miluji procházky parkem, když pod nohama šustí listí, i chvíle, kdy se člověk vrátí promrzlý domů a s o to větší radostí si uvaří horkou čokoládu nebo čaj.

Podzim je pro mě také čas malých tradic. Vytahuji huňaté ponožky, přemýšlím nad vánočními dárky, peču první štrúdly a těším se z obyčejných věcí, které v létě často přehlížím.

A pak jsou tu barvy. Červené psí víno na plotech, zlaté koruny stromů, dýně před domy a jablka, která voní celým domem. Právě tyhle drobnosti dělají z podzimu moje nejoblíbenější období.

Možná je to právě tím, že podzim mě nikdy nenutí někam spěchat. Naopak. Připomíná mi, že je v pořádku na chvíli zpomalit, uvařit si čaj, zapálit svíčku a jen být.

A přesně proto ho mám tak ráda. 🍂